9. dubna 2015

Hostili jsme couchsurfaře!

Ach ano, po osmi měsících se tady zase objevuje článek, zvolejme halelůja! Ne že bych sem psát nechtěla, ale prostě a jednoduše - od Španělska jsem nikam nejela. Ale je to v plánu, je to v plánu!!

Couchsurfing - komunita lidí, kteří vás u sebe nechají zadarmo přespat nebo naopak - kteří u vás rádi přespí, protože je to zadarmo a protože poznají nový lidi. My jelikož už máme byt a nebydlíme s mužem ve spolubydlení, rozhodli jsme se to zatím zkusit tou první vlnou a to pozváním dvou surfařů na náš gauč.

Na couchsurfingu jsem vyplnila profil už dávno, takže teď jsem ho jenom upravila, mrkla jsem se kdo v daném termínu chce do Prahy a hledá bejvák a našla jsem slečnu Sophii z Německa. Je jí 19 a přijela na jednu noc a přítelem. Jsou na tripu Mnichov - Drážďany - Praha - Víděň a v Praze celkem strávili 4 dny (u nás jednu, předtím byli u jinýho surfaře).

Zkušenost to byla zajímavá. Bála jsem se kdo že to k nám vlastně přijde a jestli si budeme mít o čem povídat, jestli nás to nebude moc omezovat, jestli to nebudou divný lidi, jestli nás nevykradou a tak. Ale Sophie a Konstantin byli moc milí, free a fresh, ráno přišli, seznámili jsme se, hodinu jsme pokecali, pak šli čumět na Prahu a vrátili se večer. Domluva byla dobrá a spolehlivá a téma k povídání jsme měli. Druhý den nám slavnostně předali mnichovský pivo jako poděkování a odjeli do Vídně. Ach, ten život! 

Protože oni "koučserfujou" už rok, zjistili jsem od nich všechno možný a s Milým jsme se rozhodli, že letos prubnem Rakousko a Itálii autem a couchsurfařením. Sophie nám samozřejmě nabídla, že když pojedem do Mnichova, máme se ozvat. A o tom to je - poznat fajn lidi, kulturu a ušetřit! :)


Zkoušeli jste? Zajímá vás to?

PS: Na druhým blogu článek o focení mimča :)

11. srpna 2014

Prostějov a Plumlov

Popřála bych vám pěknej den, ale všude hlásej bouřky a pomalu i tornáda, tak spíš popřeju "Zůstaňte živí a se střechou nad hlavou a s autem bez ďolíčků od krup" :))

O víkendu jsme já a sestra Dia vzaly své drahé muže a vydali jsme se za dědou do rodného Prostějova. Víkend jsme strávili jako docela aktivně a relaxačně zároveň, takže utekl jako voda. Škoda.

V pátek odpo nás Č. vyzvedl autem (konečně přivezl okurky a cukety, který mi dala jeho mamka a po kterejch moje babičkaprahne natolik, že jsem denně po dobu jednoho týdne dostávala výtku, že jsem je ještě nedonesla. Argumenty, že cukety měřej opravdu půl metru a že to nebudu tahat těžký v igelitce, když to v pátek Č. autem přiveze, nepadly na úrodnou půdu, což vyvrcholilo čtvrtečním ultramega zprďanem, že přijede Dianka a Jeník a nebudou mít okurkovej salát! Hrůůůůůůza!!!) a vydali jsme se směr McDonald. Docela bych se chtěla zbavit tady těch chutí na umělý překořeněný maso někde, kde půl hodiny stojíme frontu, načež na nás pak ve frontě zpoza ramene vybafne takovej ten "objednávač" se stroječkem, co vypadá jako větší kardio přístroj, a ptá se, co jsme si vybrali. Vždycky se leknu, protože oni hodně křičej!

Děda potřebuje zlikvidovat zásoby alkoholu,
protože sám skoro nepije. Takže když
takhle přijede banda mladejch, ochotně
nám věnuje jednu ze svejch lahví whiskey!
Zdroj: ségry mobil.
Cesta do PV byla velmi dobrodružná. Vytvořili jsme si speciální playlist songů, kdy něco vybrala ségra a něco já. Dopadlo to tak, že jsme si vzájemně nadávaly, kdo má horší hudební vkus. Můj vkus nazvala "Luční písně s pětiminutovou předehrou" a já ten její "Songy furt se stejným rytmem". Dojeli jsme do PV, díky mým navigačním schopnostem jsme sjeli na blbým sjezdua netrefili jsme do Tesca nakoupit. Nakonec jsme tam dojeli, ale Drahý omylem neodbočil a protože je Tesco zase hned u dálnice a nedá se tam pak už otočit, museli jsme najet na dálnici, zařadit se do zácpy, dojet 7 km do Lutína, tam sjet, objet to a zase najet na dálnici zpátky do PV a zajet k tomu Tescu. Fakt bacha na tohle, protože jednak se budete cejtit jako idioti a jednak na vás doma čeká děda, kterýmu jste řekli, že do 20:45 dorazíte.

Dobře, dorazili jsme v 21:35. Pak jsme do půlnoci všichni s dědou kecali, trochu popíjeli a šlo se spát. Ráno jsem zlomila svůj prostějovskej rekord ve vstávání! Vstala jsem už v 9:05, páč jsem slíbila, že v 9:18 bude snídaně!

No přeskočíme kraviny a vrhnem se na ten program a na to, co vám můžu doporučit v téhle části Hané.

V sobotu jsme mi jeli koupit plavky, protože jsem natolik myslela na plavky ostatních, že svoje jsem si chytře zapomněla. Sehnali jsme docela pěkný za 246 Kč. To jsem si jako nezaměstnaná ještě mohla dovolit, tak jsem si je dokonce zaplatila sama! (ačkoliv se Č. nabízel, že je cvakne). A pak jsme jeli naPlumlov, což je městys u PV a je tam krásnej zámek. Dlooooouho tam bylavypuštěná přehrada kvůli čištění dna a rekonstrukci. Teď už je to napuštěný, takže šlapadla a válenda na pláži U Vrbiček byl náš plán!
Nahoře: Pláž U Vrbiček na Plumlově, Plumlovská přehrada
Dole: Nákup pro dědu, pivo.
Zdroj: ségry mobil.
Tohle jsou mimochodem ty šaty, který jsem dostala
od rodiny ve ŠPA k narozkám :) Vypadám
jako mamina, protože foukal výtr, tak mi to
zvýraznilo špek, ale jinak josu fakt super! :))

Nahoře: Ségry Jeník, já.
Dole: Já se ségry Jeníkem, ségra.

Česťu vyfocenýho z nějakýho
nevimjakýho důvodu nemám.
No a samozřejmě, že když si koupíte nový plavky na základě přísahy zbytku výpravy, že opravdu se budeme vehementně koupat, tak se pak do vody vleze jednou na pět minut! Smradi ukecaný!

Jsme se pak přesídlili na minigolf, kterej je hned pod přehradou. Jako přažáci a polopražáci jsme tipovali cenu - 80,- na hoďku nebo 140,- na hoďku? Podržte se. Čtyřicet korun českých za osobu na hodinu včetně půjčovnýho za hole a míčky!

Hráli jsme na páry - Pan a paní Ostružinovi proti Prasákům. Vyhrála ségra s Jeníkem. Musíme s Č. víc trénovat.

Pokud se ptáte kam v Prostějově na jídlo, rozhodně vám můžu doporučit restauraci Fiestu, kde mají pizzu, burgery, tortilly i běžná jídla. V čase oběda taky menu s polívkou zdarma. Obsluha je tam strašně příjemná, usměvavá a jídla znají, takže když jsme se zeptali na složení, ochotně nám všechno vysvětlili. 

Taky můžu doporučit roubenku Kolibu U Tří králů, kde jsou sice trochu pražský ceny, ale bomba atmosféra, vaří si tam vlastní pivo a nechají vás nakouknout do kotle a podobně.  Tam jsme teda teď nebyli, ale příště určitě zajdem. Mají tam klasická jídla a velký výběr. Mají tam věčně narváno, takže komu to vadí, nechť si návštěvu rozmyslí.

Sobotní večer jsme strávili s alkoholem (tuzemák spiced a kola) a kartama. Hráli jsme Kenta, s Č. jsme prohráli (aspoň budeme mít megaštěstí v lásce), takže jsem skončila s rtěnkovou malbou penisu na tváři a Č. se musel nartěnkovat a dát si stíny.

V neděli jsme odjížděli před oběděm. Dojeli jsme v pohodě, zážitek z D1 jsme přežili.

Jo a nesmím zapomenout! - až budete v Prostějově, skočte si tam na zmrzku do Aidy nebo Floridy (v Aidě jsou příjemnější a vznikla tam úvodní záhlavová fotka blogu), protože lepší zmrzlinu jste vážně nejedli!

Kroupám zdar!

PS: Ještě bych si chtěla udělat trochu reklamu. Chtěla bych fotit fakt víc a pokud by to jelo dobře, tak třeba z toho časem i něco mít. Tak kdo chcete, lajkněte mi FB stránku :) ZDE

25. června 2014

Barcelona podruhé, tentokrát zamilovaná.

Pokud čtete můj druhej zmrzlinovej blog, víte, že jsem od května v Katalánsku jako au-pair. Jsem tady už skoro dva měsíce, stesk byl v plným proudu, jediný, na čem jsem přežívala, byla myšlenka, že už jen měsíc a kousek a vrátím se zpátky do nechutnýho Česka, kde ale mám milovanýho přítele a milovaný kamarády.

A protože i přítel miluje mě, překvapil mě minulej týden sdělením, že mě tady navštíví. Nějak jsem tomu nemohla uvěřit, ale pak jsem se nesmírně těšila!

V pátek jsem ho vyzvedla na letišti a jeli jsme do hostelu. Našli jsme si podle BudgetPlaces.com hostel Turismo Urbano, kterej byl blízko centra, Sagrada Familie a relativně blízko moře. A navíc! - dle fotek měl nad postelema nebesa! Hodnocení ostatních návštěvníků bylo lehoulince nadprůměrné, tak jsem se těšila a možnost zklamání jsem si moc nepřipouštěla. Prostě nebesa, chápete!!

Hostel jako ušel, no. Nebesa se nekonala (ach, néééé...), pokoj byl příjemnej s podivně postavenou postelí hned za dveřma, čistej, laděnej do modra. Okno mělo romantickej výhled do zdi. Čtenářky Padesáti odstínů šedi by zaplesaly a jistě by jim to přivodilo nejeden orgasmus. Společná koupelna byla čistá s množstvím sprcháčů a šamponů k volnému užití. Ručníky jsme dostali oba dny nové přímo do pokoje.

Co mě rozladilo bylo to, že není nijak označen. Dole je jen cedule s popisným číslem a asi 10 zvonků. Tuším, že je to proto, že ho majitelé mají trochu na černo, protože je v domě s byty a celkově vypadá prostě jako velkej byt. Další rozladění přišlo, když uklízečka po úklidu náš pokoj nezamkla. Přišli jsme po celodenní procházce a bylo odemčeno. Hostel hodnotím na 40%. Pěknej, když vám stačí jen někde za relativně levno přespat. Majitelka neumí anglicky, ale jevila se nám jako milá postarší paní.

Zmiňovaný okno.
V pátek jsme šli nakoupit potřebné suroviny pro přežití (rozuměj sangríu a brambůrky FC Barcelona) a pak do parku Ciutadella. Je to park něco jako v Praze Riegrovy sady, akorát s palmama, papouškama a stěnou pro sprejery. Jo a s Vítězným obloukem a písčitejma cestičkama. Došlo tam k velké debati, jestli je andulka papoušek, nebo prostě barevnej pták, co se chová... Park je hned vedle zoo. Došli jsme kolem přístavu až k moři. Moje nohy v žabkách dost trpěly. Nevhodná obuv...

Barák v parku.

Já u zdi.
V sobotu jsme se dopoledne vydali na Placa de Catalunya a pak přes La Rambla na trhy La Bouqueria. To jsou nejlepší trhy, jaký jsem kdy viděla. Seženete tam všechno jídlo, které vás jen napadne. My jsme si koupili freshe za euro (já z tý ceny prostě furt nemůžu!), kokos a banán a kokos a máta.


Vítěznej oblouk.


Maj ho tam!
Metrem jsme se svezli nahoru k parku Güell. Vede tam kopec nebo eskalátory. Hustý. Svezli jsme se samozřejmě po eskalátorech, protože jsme líní, a nahoře nás čekalo drobné rozčarování v podobě placení. Můžete jít do parku free bez vstupnýho, ale budete jen v základní části, odkud je výhled a trochu vidět Gaudího sloupy. Ale pokud chcete vidět něco víc a vyfotit se s Gaudího ještěrkou, je potřeba si zaplatit. My jsme platit nechtěli, protože zas tak nutně jsme to vidět nepotřebovali, dali jsme si tam pusu a zase jsme šli. V plánu bylo mrknou na Sagradu Familii, která se ještě pořád staví a považuje se za skvost Katalánska.

Cestou do parku.

Park Güell.
 



Plán nám ale úplně jako nevyšel, protože jsme byli už docela unavení (v nohách jsem jen za sobotu měli asi 10 kilometrů... to tipuju..), takže jsme zakempili na pivo v Cervezarii (kterejch je v Barceloně hodně, skoro v každý třetí ulici nějaká je). Zjistili jsme, že tam mají na poličkách přibitý bankovky (českou neměli, zvažovali jsme věnovat jim kilo, ale protože jsme český držgrešle, radši jsme to propili), sbírku lahvovejch piv (měli Staráč a Staročecha) a před rokem tam pracoval Čech. Prostě vrána k vráně :)


Skočili jsme si na véču do restaurace La Catalana a dali jsme si výborný jídlo. Já jsem měla grilovanýho tuňáka (jedu teď hodně ryby a jsem nabuzelá do zdravý výživy!) a Č. si dal steak. Bylo to fakt výborný! Sangrie k tomu, ráj na zemi. Po večeři jsme se doplazili na pláž. Byla jsem děsně unavená, všechno mě bolelo, ale voda mě vzpružila. Romantika jako bláááázen :)

V neděli přišla zákonitě depka. Večer přítel odlítal, takže jsme přes den byli jen (konečně) u tý Sagrada Familie a na obědě. Dali jsme si paellu, aniž bychom rozuměli s čím je. Byla s mořskejma plodama, což nemusíme, takže jsme si moc nepochutnali...



Pro mě to byl dokonalej víkend! A jak tušíte, nebylo to tak úplně kvůli Barceloně... :))
Podívali jste se do BCL? Kam a jak vás to město zaujalo? Mně se líbí ta atmosféra - přijde mi, že je celý město spjatý s uměním. Ale upřímně - Sagrada Familia mě okouzlila ze všeho, co jsme viděli, nejmíň.

Přeju pěknej zbytek pracovního tejdne! :)


25. května 2014

Za Dalím do Figueras

Včera byl skvělej den! S Roser (sestrou mé hostmum) jsme se vydaly do Figueras, kde má Salvador Dalí svoje muzeum. Vlakem ze Sant Celoni to trvalo asi hodinu a 20 minut, tzn, že z Barcelony pojedete něco málo přes 2 hodiny. Lístek na vlak ze SC stál 14 euro (zpáteční) a vstupenka do óbr muzea stála 12 euro.



Figueras je samo o sobě hrozně pěkný město! Sem tam palma, sochy, fontány, příjemný bary a kavárny. katedrála. Z nádraží trvá cesta k muzeu asi 15 minut, je to fakt kousek a všude jsou tam směrovky, takže tam trefíte. Cestou jsme se stavily na oběd a ledovou tříšť a pak už jsme šly za uměním :)

Ve Španělsku klasickej půllitr piva skoro neseženete. Tohle byla výjimka.
Půllitr piva Estrella za 1,15 E.

Dalí namalovanej na zemi, u něj kovový cosi, ve kterým
se Dalí odráží.




Katedrála hned u muzea.
Muzeum je velké, několik pater. Hned u vstupu uvidí se auto, sochu a za tím velkej skleněnej vstup do haly. V hale je velkej obraz a výstava tam začíná.




Myslím, že dál postačí fotky :)

Hustý vidět ten pokoj jak je tam postavenej :) Pusa jako gauč, nos jako krb, oči jako obrazy.... :)

Milí páni, zkuste na letošní Movember toto :))











Líbí se vám Dalí? :)

23. května 2014

Catalan Food

Jídlo v Katalánsku! Ach. Nevím, jestli je tomu tak všude v Katalánsku, ale moje rodina jí velmi zdravě. K večeři často ryby, saláty. K obědům jako příloha fazole nebo zelenina, případně sýr. Některá jídla jsem si vyfotila, abych se pak v Česku inspirovala.

Tak za prvé musím říct, že number one se tady pro mě stalo ovoce, které je kvalitní a ne tak drahé. Navíc ho prodávají na každém rohu.


SNÍDANĚ
Většinou snídám cereálie, případně "Bikini". Bikini jsou jakoby toasty, ale dělají se na pánvi. Dovnitř dáte cokoliv vám chutná, přiklopíte druhým toastem, picnete na pánev s trošičkou oleje a opražite. Při pražení na toasty tlačte naběračkou nebo lžící, aby se splácly.

K pití si často dávám mlíko (rodina kupuje kravské a ovesné) nebo džus. Džus není žádná žbrunda, ale je to poctivá tekutina s dužinou.
Cornflakes s mlíkem, banánem a sušenkou./Bikini, mlíko a meloun.
OBĚD
Na oběd máme maso a fazole nebo rýži, případně zeleninu. Moc mi chutná kuřecí nebo hovězí karbanátek, nebo masové/sýrové nugetky. Hodně se jí taky těstoviny a klobásky.
1. Těstovinovej salát a taštička se salámem a tuňákem, 2. Kuřecí karbanátek, mozzarela, rajčata,
3. Hovězí karbanátek, rajčata, 4. Klobásky, žampiony, hranolky, domácí omáčka.
VEČEŘE
Na večeři míváme, jak už jsem řekla, ryby, případně polívku nebo salát. Večeři nafocenou bohužel nemám, protože večeřím s rodinou a dětma, tak je tam vždycky velkej shon. Často míváme vajíčka nebo vaječnou omeletu.

Přes den občas zbodnu müsli tyčinku, případně jogurt nebo místní specialitu - Créma Catalana.
Créma Catalana. Takovej puding
s karamelem na dně.
Musím říct, že tady mají hrozně dobrý jogurty. Nevím, kolik stojí, ale nejsou to umělohmotný divný hmoty jako u nás. Tady to je fakt jogurt, cejtíte z toho to mlíko :))

No a teď nějakej foodrandom:
Domácí pizza.

Snídaně - nutella a banán.

Ledová tříšť - jahoda.

100% přírodní džus - papája. Za 1 euro!






Kus chobotnice.

Domácí koláč.
Co jste ochutnali vy ve Španělsku/v Katalánsku? :)